NIKOL PAULOVÁ – rozhovor s mistryní ČR
ze Zimního mistrovství ČR mladšího žactva 2011

osobní profil Nikol Paulové článek o zimním mistrovství

Luboš: Ahoj Nikol, na začátku našeho rozhovoru bych ti chtěl srdečně pogratulovat k tvým úspěchům, které jsi získala na zimním mistrovství České republiky v plavání mladšího žactva (12let pro rok 2011), které se konalo 3. a 4. prosince 2011 v Prostějově v krátkém (25metrovém) bazénu. Myslela sis, že pokoříš rekordy?

Nikol: Ten první ze stometrové trati jsme si s trenérem dali za cíl již dřív. Ty dva další překvapily i mě, ale musím říct, že moc mile. J

Cítíš závazek k překonaným rekordům?

Vůbec ne, necítím k nim žádný závazek. Jen k trenérovi za to jak skvěle trénuje a rodině, že mě podporuje.

Co sourozenci říkají tvým úspěchům?

Mám mladší sestru a ta je ráda, když vyhraji a ještě radši si s ní něco hraju. J

Jak se k tvým úspěchům vyjadřují spolužáci?

Většina z nich o tom neví. Podle mě plavání v České republice není populární sport. Já nechci chodit po třídě a řvát, že jsem udělala rekordy. J Ti, co jsou mi nejblíže, se mě zeptají sami a samozřejmě jsou rádi.

Kdo tě překvapil tím, že ti gratuloval k tvým úspěchům?

Táta jedné mojí soupeřky mi pogratuloval hned, jak jsem vylezla z vody, a myslím, že je to opravdový charakter a toho si vážím. Nejvíc mě svou gratulací zaskočila naše paní učitelka na zeměpis, nevím, jestli jí mohu jmenovat, ale to je jedno, byla to paní učitelka Holubová, mimochodem nejlepší učitelka na zeměpis, jakou si kdo může přát.

Jak je pro tebe plavání náročné – časově a fyzicky?

Časově? Hodně! Ale tréninky máme v dobré době. A fyzicky? U všech tréninků jiné.

Co sis musela kvůli plavání odpustit – různé činnosti, jídlo a …?

Kvůli plavání jsem nikdy neměla čas jen tak „bloumat“ – od ničeho k ničemu a běhat za barákem, ale za to jsem vlastně vděčná. Co se jídla týče, neodpouštím si nic! A když už se něco najde, není to kvůli plavání.

Oblíbený a méně oblíbený tréninkový motiv?

Oblíbená je u mě polohovka a moc nemusím znaky.

Co tě na plavání nejvíc a nejmíň baví?

Nejvíc mě baví být v něčem úspěšná a nejméně muset vstávat na ranní trénink (je od 6:00).

Plaveš radši v bazénu nebo na otevřené vodě?

Na otevřené vodě jsem zatím plavala jen jednou a hodně mě to bavilo, ale myslím si, že zůstanu v bazénu, protože je tam méně studená voda a je zároveň o hodně čistější.

Plaveš radši v plavkách nebo v plavecké kombinéze?

No to nevím, mám to tak nastejno, obojí je v něčem lepší a v něčem horší.

Lákají Tě jiné plavecké sporty?

Obdivuji skoky do vody, ale mě to neláká. Sestra je akvabela a jde jí to. Já se na ni radši koukám... Myslím si, že ne. Já jsem prostě jen plavec!

A co moře a potápění?

Já se v moři dál než tam, kde vidím na dno, nehnu. Bojím se všech těch „potvor“ co tam žijí. Ale vlny jsou bezva.

Sportoval někdo z rodiny, byl úspěšný?

Ano, máma taky plavala. Jestli byla úspěšná? Myslím, že ano. J

(poznámka autora: matka Nikol je Lucie, za svobodna Venglářová, která byla velice úspěšnou plavkyní!)

Máš radši léto nebo zimu?

Mám radši zimu, protože můj druhý nejoblíbenější sport, který já osobně provozuji, jen rekreačně, je lyžování.

Proč by se děti měly naučit plavat?

Myslím si, že to patří do základních lidských dovedností, alespoň na takové úrovni „udržet se nad vodou“.

Jaké předměty ve škole jsou tvé oblíbené a naopak?

Mě baví celkem všechno, ale některé mi opravdu nelezou do hlavy. Nejvíce mě baví fyzika, chemie, biologie, zeměpis, čeština a tělocvik.

Co bys vzkázala soupeřům?

Že se těším na naše další souboje, protože v závodě není nejhezčí vyhrát, ale dobře se o to poprat, což si myslím, že se mi letos povedlo. Konkurence byla silná!

Nikol, děkuji ti za čas, který jsi věnovala našemu rozhovoru. Přeji ti hlavně hodně zdraví a štěstí do dalšího života a nejen do tohoto plaveckého.

Luboš Ibrmajer, 19. 1. 2012, Plzeň